wz

V parku

Už bylo k ránu a spát se nechtělo

mokrá ulice a zima na tělo

sám v strašnym parku na rohu ulic

Okružní a Průběžná

Hele už svítá, pane na nebi

co na to říkáš, jak žiju v neděli

nohy mě táhnou někam stranou

jen vzduch mě podpírá

- - - -

Pod řadou stromů jde pan Alvas

asi jde domů, dejme tomu

každý den vždy přesně na vlas

stejné činy z hlavy snílka

něco mu uniká a to nechce

tak za tím utíká

vždytˇ přece lehce

může toho docílit

stačí jen trochu chtít